Páteční toulání městem...

Ráno se konečně vyspím do sytosti, sraz se skupinou máme tentokáte až na oběd. A tak se v 11:45, všichni dorůža vyspinkaní, setkáváme před fakultou a vyrážíme na oběd do vzdálenějšího Unicafé. Po nějaké rybičce (tento týden již tedy čtvrté), hromadě čerstvého salátu jako vždy a debatě o finském fotbale se odebíráme omrknout místní zdravotnické středisko. Paní doktorka vypadá spíše jako manažerka, bez bílého pláště a vysvětluje, jak vše funguje, co se platí, co je zdarma atd atd. A také se divíme, kterou všechnu práci tady dělá zdravotní sestra. Když už se dostanete až k doktorovi, je to s vámi asi hodně zlé...
Také o sportu tady nás chce Asko poučit, a tak nás vezme do sportovního střediska fakulty, nadšeně nám ukazuje celou halu, posilovnu, saunu a všechno možné další vybavení. To je tedy mimochodem další výrazná finská vlastnost, jejich vztah ke sportu, trochu si tu připadám jako žabař, když vidím všechny ty lidi běhat, jezdit na kole, bruslích, chodit s raketama, hokejkama a kdoví čím ještě. A trochu mi přijde, že čím jsou starší, tím sportují více. Ale když se nás Asko ptal, který sport kdo děláme a my jsme tak krom Italů řekli že nic moc, nechápal to. Tady je zkrátka sport normální součástí života, asi jako u nás spánek či jídlo.
Před střediskem se následně pro dnešek loučíme, už není co zařizovat a nějak nás nenapadá další plán, co dělat. A jelikož po dlouhé době vysvitne punťa, vyrážím po vlastní ose a s fotoaparátem na krku (to hlavně kvůli vám, abych vám sem měl co dát :-)) na delší procházku městem. A tady jsou výsledky mé práce...



V tomhle malém, klidném parčíku začínám, na to že je přímo v centru města, je tu opravdu ticho. A všechno tradičně nazdobené...



Největší kostel v Helsinkách, novogotický Sv. Jan.



Tuomiokirkko, největší chlouba a pýcha Helsinek, neoklasicistní luteránská katedrála, více o ní ještě zítra, kdy jsme si ji prohlídli zblízka, tohle je foceno asi ze dvou kilometrů z vyhlídky...



Odplouvající trajekt, nejspíše do Tallinu (hlavní město Estonska, co by kamenem přes záliv dohodil). Takhle z dálky vám možná přijde malý, ale věřte mi...není to drobek...



...což ostatně vidíte na dalším obrázku v porovnání s lodí, ta "bárka" před ním je takový normální Vltavský parník.



A tady má nějaký průměrný helsinský občan zaparkovaný svůj kapánek luxusnější bourák...kolik tak za to parkovaní platí? A spotřeba?



A další bourák v přístavu, tentokrát však už suchozemský...který z nich je nablýskanější?



A ten zadek... (dámy prominou)



Terminál trajektů Olympia, původně byl postaven v roce 1952 kvůli prvním poválečným olympijským hrám, které se konaly v Helsinkách (oni se totiž měli konat původně už v roce 1939, ale jaksi se do toho připletla válka...), aby přístav zvládl nápor zahraničních návštěvníků.